STANOVY
BYTOVÉHO DRUŽSTVA
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Právní postavení
(1)
Bytové
družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem zajišťování
bytových potřeb svých členů.
(2)
Právní
poměry bytového družstva se řídí zejména ustanoveními zákona o obchodních
společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), ustanoveními občanského zákoníku
(dále jen „NOZ“) o právnických osobách a podnikateli, pokud se vztahují také na
bytové družstvo, a těmito stanovami.
(3)
Za
porušení svých závazků odpovídá bytové družstvo celým svým majetkem. Členové
neručí za závazky bytového družstva, nestanoví-li zákon pro některé případy
jinak. Uhrazovací povinnost mají členové jen v případech a v rozsahu,
jak určují tyto stanovy.
(4)
Bytové
družstvo je povinno ve svém sídle zřídit informační desku. Informační deska je
přístupná každý pracovní den v běžnou pracovní dobu všem členům družstva.
Zároveň se informační deska zpřístupní členům družstva prostřednictvím
internetových stránek.
Článek
2
Obchodní firma a sídlo
(1) Obchodní firma: Bytové
družstvo Krupská 1741-43
(2) Sídlo: 100
00 Praha 10, Krupská 1741/4
(3) IČO: 256
48 594
Článek 3
Předmět činnosti a podnikání
(1)
Základním
předmětem činnosti bytového družstva je zajišťování bytových potřeb jeho členů
podle těchto stanov.
(2)
Předmětem
jiné činnosti bytového družstva je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových
prostor, přičemž tato jiná činnost má ve vztahu k základnímu předmětu
činnosti uvedenému v odst. 1 tohoto článku pouze vedlejší a doplňkový
charakter.
(3)
Bytové
družstvo zajišťuje veškeré činnosti příslušející vlastníkovi nemovité věci
a pronajímateli, včetně uzavírání příslušných smluv, spolu s veškerou
správou a zajišťováním provozu domu a bytů v domě pro své členy jako
nájemce, včetně zajišťování služeb spojených s bydlením a spolu
s činnostmi spojenými s organizováním a řízením záležitostí družstva
a s činností jeho orgánů.
(4)
Při
zajišťování bytových potřeb svých členů zajišťuje bytové družstvo zejména tyto
činnosti:
a)
provoz
a správa bytového domu a pozemku, včetně zajišťování údržby, oprav, případně
provádění změny stavby, modernizace či rekonstrukce, zajišťování činností
s tím bezprostředně souvisejících a hospodaření s majetkem družstva
pro tyto účely,
b)
pronájem
družstevních bytů a zajišťování základních služeb spojených s užíváním
bytů členům bytového družstva-nájemcům podle stanov, s tím spojené
uzavírání nájemních smluv, popřípadě pronajímání bytů jiným osobám než členům a
s tím spojené uzavírání nájemních smluv v případech schválených
usnesením členské schůze.
(5)
K zajišťování
provozních, technických, správních a obdobných činností spojených
s předmětem činnosti podle odstavců 1 až 4 je oprávněno bytové družstvo sjednat
smlouvu s jinou osobou (právnickou či fyzickou), jejímž předmětem
podnikání je správa nemovitostí a činnosti s tím spojené; sjednání takové
smlouvy nebo její změny podléhají předchozímu schválení členskou schůzí.
(6)
Ustanovení
těchto stanov, která se týkají družstevních bytů, se obdobně vztahují také na
družstevní nebytové prostory, neplyne-li výslovně z jednotlivých
ustanovení stanov nebo z povahy věci něco jiného.
Článek 4
Omezení při nakládání s majetkem
(1)
Bytové
družstvo nesmí zastavit nebo jinak zatížit družstevní byty nebo budovy
s družstevními byty nebo pozemky jimi zastavěné a s nimi věcně
související, bez předchozího souhlasu alespoň dvou třetin členů bytového
družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů. Souhlas lze udělit
jedině písemnou formou s úředně ověřenými podpisy.
(2)
Bytové
družstvo nesmí převést vlastnické právo k družstevním bytům nebo budovám
s družstevními byty nebo pozemkům jimi zastavěným a s nimi věcně
souvisejícím, bez předchozího souhlasu s převodem a s podmínkami tohoto
převodu, uděleného všemi členy bytového družstva, kteří
jsou nájemci těchto družstevních bytů
nebo jim vzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Souhlas lze udělit jedině písemnou formou
s úředně ověřenými podpisy.
(3)
Ustanovení
odstavce 2 se nepoužije, jestliže se jedná o převody družstevních bytů
(jednotek, které zahrnují družstevní byty) do vlastnictví členů bytového
družstva, kteří jsou jejich nájemci. O převodu vlastnického práva k těmto
družstevním bytům členům bytového družstva rozhoduje členská schůze.
Článek 5
Družstevní podíl – obecná ustanovení
(1) Práva a povinnosti člena plynoucí
z členství v bytovém družstvu představují družstevní podíl.
(2) Spoluvlastnictví družstevního podílu
je možné pouze v případě, kdy je družstevní podíl součástí společného
jmění manželů, v ostatních případech se vylučuje.
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ KAPITÁL A VKLADY ČLENŮ
Článek 6
Základní ustanovení
(1)
Základní kapitál bytového družstva je tvořen
souhrnem všech členských vkladů všech členů bytového družstva.
(2)
Člen
bytového družstva, s jehož družstevním podílem je spojeno právo na
uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo nájem družstevního bytu, se
podílí na základním kapitálu členským vkladem, jímž se rozumí souhrn základního
členského vkladu a dalšího členského vkladu, jímž se podílí na pořízení domu
s pozemkem (nebo domu bez pozemku), v němž se nachází byt, jehož se
jako člen bytového družstva stane nájemcem, nebo jehož je nájemcem.
(3)
Člen
se může na základním kapitálu podílet více členskými vklady, spojenými
s více jeho předměty nájmu nebo spojenými s pořízením bytů, které
bytové družstvo pronajme či pronajímá osobě, která není jeho členem.
(4)
Výše
dalších členských vkladů může být pro jednotlivé členy různá.
Článek 7
Základní členský vklad
(1)
Výše
základního členského vkladu je pro všechny členy stejná a činí 1.000 Kč.
Základní členský vklad je peněžitý a přede dnem splacení vkladové povinnosti
k základnímu členskému vkladu členství v bytovém družstvu nevznikne.
Základní členský vklad nelze za trvání členství v bytovém družstvu členovi
vracet, a to ani zčásti, vyjma případu, že by došlo rozhodnutím členské schůze
za podmínek podle ZOK ke snížení základního členského vkladu.
(2)
Jednou z podmínek vzniku členství je
písemné prohlášení o převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému
vkladu a splacení celé výše základního členského vkladu. Podpis uchazeče o členství na uvedeném
písemném prohlášení musí být úředně ověřen anebo musí být toto prohlášení
vyhotoveno ve formě veřejné listiny.
(3)
Zvýšení
základního členského vkladu doplatkem člena je možné jen tehdy, pokud tak
rozhodne členská schůze a pokud s tím souhlasí všichni členové bytového
družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů. Svůj souhlas musí členové
bytového družstva projevit v písemné formě s úředně ověřeným
podpisem. Další podmínky zvýšení základního členského vkladu upravuje ZOK.
(4)
Pokud
by přicházelo v úvahu snížení základního členského vkladu, rozhodovala by
o něm členská schůze, přičemž by musel být dodržen postup podle § 568 ZOK.
Článek
8
Další
členský vklad
(1)
Dalším
členským vkladem se člen podílí především na pořízení domu s pozemkem,
v němž se nachází byt, jehož se jako člen bytového družstva stane
nájemcem, nebo jehož je nájemcem. Platí to jak při pořízení nemovité věci
s byty (pozemku s domem na něm postaveným nebo domu bez pozemku)
koupí nebo výstavbou nového domu, tak při pořízení nových bytů změnou dokončené
stavby přístavbou, vestavbou, nástavbou, apod.
(2)
Závazek
k převzetí vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu ve výši
určené členskou schůzí (ustavující schůzí při založení bytového družstva)
formou sjednání písemné smlouvy o převzetí vkladové povinnosti k dalšímu
členskému vkladu (smlouva o dalším členském vkladu) s bytovým družstvem
podle čl. 10, popřípadě také splacení celé výše dalšího členského vkladu již
před vznikem členství, určí-li tak členská schůze podle odst. 4 tohoto článku,
je jednou z podmínek vzniku členství v bytovém družstvu.
(3)
Člen
se může podílet na základním kapitálu bytového družstva více dalšími členskými
vklady.
(4)
Výši peněžitého dalšího členského
vkladu dodatečného, a lhůtu
jeho splatnosti, popřípadě způsob, jakým se lhůta splatnosti určí, stanoví
členská schůze. Další členský vklad může být i nepeněžitý.
Článek 9
Nepeněžitý další členský vklad
(1)
Podle
potřeb bytového družstva může členská schůze schválit možnost splnění vkladové
povinnosti k dalšímu členskému vkladu formou nepeněžitého vkladu,
jehož předmětem může být
také provedení nebo provádění práce nebo poskytnutí či poskytování služeb pro
bytové družstvo.
(2)
Nepeněžitý
vklad ocení znalec ze seznamu znalců vedeného podle příslušného právního předpisu,
na němž se dohodnou bytové družstvo a vkladatel. Před jeho vložením schválí
konkrétní nepeněžitý vklad členská schůze spolu s peněžní částkou, jakou
se nepeněžitý vklad započítává na další členský vklad, která však nesmí být
vyšší než částka, na kterou byl tento vklad oceněn znalcem.
Článek 10
Smlouva o dalším členském vkladu
(1)
Smlouva
o dalším členském vkladu obsahuje, jde-li o peněžitý další členský vklad, kromě
údajů o účastnících smlouvy, alespoň
a)
údaje
o výši peněžitého dalšího členského vkladu, popřípadě jen údaje o způsobu
jejího výpočtu podle odstavce 3,
b)
ujednání
v souladu s usnesením členské schůze, že je uchazeč o členství
povinen splatit celou výši dalšího členského vkladu před vznikem členství
jako podmínku pro vznik členství, anebo
c)
ujednání
v souladu s usnesením členské schůze, jakou část dalšího členského
vkladu je povinen uchazeč o členství splatit před vznikem členství a dále,
jakým způsobem, v jaké výši splátek a v jakých lhůtách se zavazuje
splatit zbývající část dalšího členského vkladu s tím, že při prodlení byť
jen jediné splátky na další členský vklad delším než 30 dní se stává splatným
celá zbývající výše dalšího členského vkladu,
d)
ujednání,
ke kterému předmětu nájmu se další členský vklad vztahuje.
(2)
Smlouva
o dalším členském vkladu obsahuje, jde-li o nepeněžitý další členský vklad,
kromě údajů o účastnících smlouvy, alespoň
a)
údaje
o tom, jaká věc tvoří předmět nepeněžitého vkladu, anebo
b)
má-li
být nepeněžitým vkladem provedení nebo provádění práce nebo poskytnutí nebo
poskytování služby členem, podrobný popis práce nebo služby, způsob a lhůty
provedení nebo provádění práce či služby,
c)
prohlášení
obou smluvních stran o tom, že ocenění bylo provedeno soudním znalcem, na jehož
osobě se dohodly obě smluvní strany,
d)
výši
ocenění nepeněžitého vkladu v penězích podle ocenění provedeného podle
písm. c).
(3)
V případě,
že v době uzavření smlouvy o dalším členském vkladu není známa konečná
výše dalšího členského vkladu, uvedou se ve smlouvě pouze údaje o způsobu
výpočtu výše dalšího členského vkladu, schváleném usnesením členské schůze (při
založení družstva usnesením ustavující schůze), popřípadě též s uvedením
předpokládané konečné výše dalšího členského vkladu, výše a lhůty zálohových
plateb na splacení dalšího členského vkladu, spolu s ujednáním o tom, že
konečnou výši dalšího členského vkladu a vypořádání nedoplatků či přeplatků
schválí členská schůze, jakmile budou známy všechny potřebné údaje.
(4)
Převzetí
vkladové povinnosti k druhému a případně následujícímu dalšímu členskému
vkladu členem za trvání členství v bytovém družstvu se sjedná dodatkem ke
stávající smlouvě o dalším členském vkladu, vždy s vyznačením, ke kterému
předmětu nájmu se tento druhý, případně následující další členský vklad
vztahuje.
(5)
Smlouvu
o dalším členském vkladu schvaluje podle článku 47 odst.2
písm. o) členská schůze.
Článek 11
Více dalších členských vkladů téhož člena
(1)
Má-li
být s družstevním podílem a tedy s právy a povinnostmi člena plynoucími
z členství v bytovém družstvu spojeno právo na uzavření smlouvy o
nájmu a právo nájmu k více než jednomu předmětu nájmu, uvede se ve smlouvě
o dalších členských vkladech a v seznamu členů každý další členský vklad
samostatně, s určením, který další členský vklad se vztahuje ke kterému
předmětu nájmu.
(2)
Několik
členů, popřípadě všichni členové společně se mohou podílet každý svým
samostatným dalším členským vkladem ve vzájemně dojednaném poměru na
celkové výši dalšího členského vkladu, který se vztahuje k předmětu nájmu,
jehož nájemcem není či nebude žádný z těchto členů.
(3)
Ve
smlouvě o dalším členském vkladu sjednané podle čl. 10 a v seznamu členů
se u každého z těchto členů uvede, ke kterému předmětu nájmu, jehož
nájemcem je či bude jiná osoba, se každý jednotlivý další členský vklad
vztahuje.
Článek 12
Vypořádání dalšího členského vkladu za trvání členství
(1)
Není-li dohodnuto ve smlouvě o
dalším členském vkladu jinak, nelze další členský vklad nebo jeho část za
trvání členství vracet, ani jinak vypořádávat, vyjma případu podle odstavce 2.
(2)
Ustanovení
odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy dojde k převodu vlastnického
práva k jednotce členovi bytového družstva a další členský vklad se započítává
na kupní cenu za tento převod.
(3)
V případě
více dalších členských vkladů téhož člena platí odstavec 1 a 2 obdobně.
ČÁST TŘETÍ
ČLENSTVÍ V BYTOVÉM DRUŽSTVU
Oddíl 1
Vznik členství a seznam členů
Článek 13
Podmínky pro
členství, vznik členství
(1)
Členem
bytového družstva může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba za podmínek stanovených
v ZOK a v těchto stanovách. Fyzická osoba
musí trvalý pobyt na území České republiky, pokud se
nejedná o dědění členství. Právnická osoba se může stát členem družstva za
předpokladu, že uzavře s družstvem smlouvu o podmínkách členství. Podmínky
členství právnické osoby v družstvu stanoví členská schůze.
(2)
Členy
družstva se mohou při vzniku družstva stát všichni oprávnění nájemci bytu, kteří
mají neodvozené nájemní právo k bytu. Členství vzniká dnem vzniku
družstva.
(3)
Za
trvání bytového družstva vzniká členství přijetím za člena usnesením
představenstva[Jitka Oli1] na
základě písemné členské přihlášky, a to dnem rozhodnutí o přijetí za člena nebo
pozdějším dnem uvedeným v členské přihlášce, nejdříve však splněním
vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, a má-li být členství
spojeno s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo
s nájmem družstevního bytu, také nejdříve po oboustranném podpisu smlouvy o dalším
členském vkladu a splacením (splněním) celé výše dalšího členského vkladu nebo
jeho části podle ujednání v této smlouvě v souladu s usnesením
členské schůze.
(4)
Za
trvání bytového družstva vzniká členství dále převodem nebo přechodem
družstevního podílu na jinou osobu, nebo převodem či přechodem nově vzniklých
družstevních podílů, které vznikly rozdělením dosavadního družstevního podílu,
na jinou osobu. Ke vzniku členství převodem nebo přechodem družstevního podílu
může dojít jen v případě, že nabyvatel splňuje podmínky členství podle zákona a
těchto stanov.
(5)
Vznik
společného členství manželů a záležitosti s tím spojené jsou upraveny
v čl. 42, a 43.
(6)
Je-li
více společných oprávněných nájemců, kteří nejsou manželi, stává se jediným
členem družstva a pozdějším jediným nájemcem družstevního bytu ten z nich,
na němž se společní nájemci shodnou v písemné dohodě, na které musí být
podpisy úředně ověřeny. Společné členství v bytovém družstvu se vylučuje.
Článek 14
Seznam členů
(1)
Bytové
družstvo vede seznam všech svých členů podle ZOK a těchto stanov. Společní
členové manželé se v seznamu členů výslovně uvádějí jako společní členové;
je-li členem bytového družstva pouze jeden z manželů, uvádí se
v seznamu pouze tento z manželů, bez ohledu, že vznikl společný nájem
manželů k družstevnímu bytu.
(2)
Do
seznamu členů se zapisuje:
a)
jméno
a bydliště nebo sídlo člena, s výslovným uvedením adresy pro doručování
členovi, má-li být doručováno na jinou adresu než je bydliště nebo sídlo
člena
b)
den
a způsob vzniku a zániku členství v bytovém družstvu
c)
výše
členského vkladu (základního a dalšího) a rozsah splnění vkladové povinnosti
k členskému vkladu (základnímu a dalšímu)
d)
určení,
ke kterému předmětu nájmu člena nebo k předmětu nájmu jiné osoby se
vztahuje každý jednotlivý další členský vklad.
(3)
Člen
je povinen písemně oznámit a podle povahy údaje případně doložit bytovému
družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného
odkladu poté, kdy tato skutečnost nastala; bytové družstvo je povinno provést
zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna
písemně doručena a případně podle povahy údaje prokázána.
(4)
Doručuje-li
bytové družstvo členovi jinak než osobním předáním písemnosti členovi, doručuje
písemnost na adresu uvedenou v seznamu členů; pokud člen oznámil bytovému družstvu
k zápisu do seznamu členů jinou doručovací adresu, než je jeho bydliště
nebo sídlo, doručuje bytové družstvo na tuto doručovací adresu.
Oddíl 2
Práva
a povinnosti člena a bytového družstva
Článek 15
Základní práva a povinnosti člena a
bytového družstva
(1)
Člen
bytového družstva má práva a povinnosti stanovené zákonem a těmito stanovami.
(2)
Bytové
družstvo má práva a povinnosti stanovené zákonem a těmito stanovami, přičemž
podle povahy věci právům členů odpovídají povinnosti bytového družstva a
povinnostem členů odpovídají práva bytového družstva.
(3)
V rámci
práv podle odstavce 1 má člen zejména tato základní práva:
a)
účastnit
se na jednání a rozhodování členské schůze,
b)
volit
a být volen do orgánů bytového družstva nebo orgánem bytového družstva,
splňuje-li podmínky stanovené zákonem a dále určené těmito stanovami,
nebrání-li tomu překážky stanovené zákonem, anebo nebrání-li tomu
neslučitelnost funkcí podle ZOK a těchto stanov,
c)
podávat
podněty a návrhy či stížnosti orgánům bytového družstva a požadovat zprávu o
jejich vyřízení,
d)
seznámit
se před konáním členské schůze, způsobem uvedeným v pozvánce na členskou
schůzi, s písemnými podklady pro členskou schůzi, zejména k činnosti a
výsledkům hospodaření bytového družstva,
e)
podílet
se na činnosti bytového družstva podle těchto stanov a podle usnesení orgánů
bytového družstva,
f)
uplatnit
podle zákona právo na námitky k členské schůzi a případně na následnou
soudní ochranu proti rozhodnutí o vyloučení z bytového družstva,
g)
podat
návrh soudu podle zákona na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze,
pokud je v rozporu s právními předpisy nebo se stanovami bytového
družstva; tato práva mohou být uplatněna vždy jen způsobem a ve lhůtách podle
ustanovení zákona a těchto stanov,
h)
obracet
se s návrhy nebo stížnostmi k příslušným orgánům bytového družstva a
být informován o jejich vyřízení,
i)
uplatňovat
svá práva ve vztahu k seznamu členů podle ZOK a těchto stanov, má-li
k datu uplatnění tohoto práva splněnu splatnou vkladovou povinnost také
k dalšímu členskému vkladu v rozsahu a způsobem podle stanov,
j)
domáhat se za bytové družstvo
náhrady újmy proti členovi orgánu bytového družstva nebo splnění jejich
povinnosti plynoucí z dohody, a to postupem a způsobem podle zákona,
k)
obdržet na svou žádost kopii zápisu
z jednání členské schůze (případně členské schůze samosprávy); členská
schůze může případně určit povinnost členů hradit účelně vynaložené náklady
spojené s pořízením kopie zápisu.
(4)
V rámci
povinností podle odstavce 1 má člen zejména tyto základní povinnosti:
a)
dodržovat
povinnosti člena stanovené zákonem, stanovami a dodržovat usnesení orgánů
bytového družstva,
b)
splatit
vkladovou povinnost k základnímu členskému vkladu, dále splatit vkladovou
povinnost k dalšímu členskému vkladu ve výši, způsobem a ve lhůtách podle
smlouvy o dalším členském vkladu,
c)
oznamovat a podle povahy údajů také
doložit bytovému družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů
bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala, jakož i oznamovat
bytovému družstvu veškeré změny podstatné pro práva a povinnosti spojené
s členstvím v bytovém družstvu, včetně práv a povinností plynoucích
z nájmu družstevního bytu,
d)
plnit svou povinnost
z uhrazovací povinnosti podle usnesení členské schůze přijatého
v souladu s těmito stanovami.
(5)
Bytové družstvo je povinno umožnit
uplatňování základních práv člena podle odstavce 2 a uplatňovat ve své činnosti
dodržování a plnění základních povinností člena podle odstavce 3.
Článek
16
Práva
a povinnosti ve vztahu k nájmu družstevního bytu-obecně
Práva a povinnosti člena a bytového
družstva spojené s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a s nájmem
družstevního bytu jsou upravena v části čtvrté těchto stanov (nájem
družstevního bytu). Není-li v těchto stanovách a v ZOK upraveno
jinak, použijí se ustanovení NOZ o nájmu bytu. Tato práva a povinnosti jsou
právy a povinnostmi plynoucími z členství v bytovém družstvu.
Oddíl
3
Převod,
přechod, rozdělení a splynutí
družstevního
podílu
Článek 17
Převod družstevního podílu
(1)
Převod
družstevního podílu člena bytového družstva na jiného člena nebo na jinou osobu
nemohou orgány bytového družstva omezit ani jej vyloučit, pokud má být
nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky pro členství v bytovém družstvu
podle ZOK a těchto stanov. Nesplňuje-li tato osoba podmínky pro členství
v bytovém družstvu, k převodu družstevního podílu nedojde. Převod se uskutečňuje
smlouvou o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu; pro způsob
uzavření smlouvy se použijí ustanovení NOZ o uzavírání smluv.
(2)
Dnem,
kdy nastanou právní účinky převodu družstevního podílu vůči bytovému družstvu,
zanikne členství převodce v bytovém družstvu a vznikne členství nabyvatele
v bytovém družstvu. Členství převodce nezanikne, jestliže při převodu
družstevních podílů nově vzniklých rozdělením, zůstane jeden
z družstevních podílů nově vzniklých rozdělením dosavadnímu členovi, jehož
družstevní podíl byl rozdělen.
(3)
Převodce
družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s převáděným
družstevním podílem spojeny. V případě, že jsou s převodem
družstevního podílu spojeny dluhy převodce vůči bytovému družstvu, dále dosud
nesplněné splatné povinnosti ze smlouvy o dalším členském vkladu sjednané mezi
bytovým družstvem a převodcem, je povinen nabyvatel sjednat s bytovým družstvem
nejpozději do 15ti dnů po dni nabytí právních účinků převodu družstevního
podílu dohodu, v níž bude dojednán
způsob a lhůty splacení dluhů, resp. splnění povinností ze smlouvy o dalším
členském vkladu splatných do dne nabytí členství nabyvatelem. Nebude-li taková
dohoda sjednána z důvodů na straně nabyvatele nejpozději do 30ti dnů ode dne nabytí právních účinků převodu družstevního
podílu vůči bytovému družstvu, považuje se to za důvod pro vyloučení člena
z bytového družstva.
(4)
Právní
účinky převodu družstevního podílu vůči bytovému družstvu nastávají a nabyvatel
družstevního podílu se stává členem bytového družstva dnem, kdy byla bytovému
družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu, nebo pozdějším
dnem určeným v této smlouvě. Stejné právní účinky vůči bytovému družstvu
nastanou, je-li namísto samotné smlouvy o převodu družstevního podílu doručeno
bytovému družstvu písemné prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření smlouvy o
převodu družstevního podílu.
(5)
Bytové
družstvo neprodleně po doručení smlouvy nebo prohlášení podle odstavce 4
provede zápis příslušných změn v seznamu členů. Za úkony spojené
s vyřízením agendy je bytové družstvo oprávněno požadovat od převodce a
nabyvatele úhradu nákladů s tím spojených, případně v paušální výši
určené pro tyto úkony usnesením členské schůze.
(6)
Právní
důsledky týkající se nájmu družstevního
bytu nebo práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, které jsou s
převodem družstevního podílu spojeny, se řídí ustanovením článku 46 odst.1 těchto stanov.
Článek 18
Přechod družstevního podílu
(1)
Přechod
družstevního podílu v bytovém družstvu nelze vyloučit v případě, že
členovi, jehož družstevní podíl má přejít na právního nástupce, svědčí právo na
uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo je nájemcem družstevního bytu.
(2)
Dnem,
kdy nastanou právní účinky přechodu družstevního podílu, zanikne členství dosavadního
člena v bytovém družstvu a vznikne členství nabyvatele v bytovém
družstvu. Členství dosavadního člena však nezanikne, byl-li jeho původní
družstevní podíl rozdělen a jemu zůstal jeden družstevní podíl nově vzniklý
rozdělením jeho původního družstevního podílu.
(3)
Družstevní
podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela
tak, že společné členství manželů se přeměňuje na výlučné členství pozůstalého
manžela.
(4)
Právní
důsledky týkající se nájmu družstevního bytu nebo práva na uzavření smlouvy o
nájmu družstevního bytu, které jsou s přechodem družstevního podílu spojeny, se
řídí ustanovením článku 41 odst. 2.
Článek 19
Rozdělení družstevního podílu
(1)
Rozdělení
družstevního podílu v bytovém družstvu na dva či více nových družstevních
podílů nemohou orgány bytového družstva omezit ani vyloučit, pokud je rozdělení
možné podle odstavce 2 a pokud nabyvatelé družstevních podílů nově vzniklých
rozdělením se mohou stát členy bytového družstva podle ZOK a těchto stanov.
(2) Rozdělení družstevního
podílu je možné pouze v případě, že je člen nájemcem nejméně dvou předmětů
nájmu a má dojít k převodu nebo přechodu družstevního podílu nově
vzniklého rozdělením původního družstevního podílu, či více družstevních podílů
nově vzniklých rozdělením.
(3)
Pro
převod družstevních podílů, které nově vzniknou rozdělením dosavadního
družstevního podílu se použijí ustanovení o převodu družstevního podílu, včetně
ustanovení o právních účincích vůči bytovému družstvu, avšak s tím, že
právní účinky nenastanou přede dnem splacení základního členského vkladu
nabyvatelem bytovému družstvu
ve výši určené stanovami bytového družstva.
(5)
Člen,
jehož družstevní podíl byl rozdělen, ručí za dluhy, které jsou s původním
družstevním podílem spojeny.
(6)
Právní
důsledky týkající se nájmu družstevního
bytu nebo práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, které jsou s
rozdělením družstevního podílu spojeny, se řídí ustanovením článku 41 odst.3.
Článek 20
Splynutí družstevních podílů
(1)
Ke
splynutí družstevních podílů v bytovém družstvu dochází v případě,
kdy člen nabude za trvání svého členství družstevní podíl jiného člena téhož
bytového družstva, nebo nabude část původního družstevního podílu,
představovanou družstevním podílem nově vzniklým rozdělením původního družstevního
podílu tohoto jiného člena.
(2)
Družstevní
podíly splývají v jeden družstevní podíl v den, kdy člen další
družstevní podíl nebo jeho část nabude, vyjma případu podle odstavce 3.
(3)
Jsou-li
s některým z družstevních podílů,
které splývají, spojena práva třetí osoby, splývají družstevní podíly až dnem,
kdy tato práva třetí osoby zaniknou, pokud se člen, který má nabýt splynutím
další družstevní podíl podle odst.1, nedohodne
s touto třetí osobou jinak.
(4)
Právní
důsledky týkající se nájmu družstevního bytu nebo práva na uzavření smlouvy o
nájmu družstevního bytu, které jsou se splynutím družstevního podílu spojeny,
se řídí ustanovením článku 41 odst. 4.
Oddíl 4
Zánik členství
v bytovém družstvu
Článek 21
Způsoby zániku členství
(1)
Členství
v bytovém družstvu zaniká:
a)
písemnou
dohodou uzavřenou mezi družstvem a členem družstva,
b)
vystoupením
člena,
c)
vyloučením
člena,
d)
převodem
družstevního podílu,
e)
přechodem
družstevního podílu,
f)
smrtí
člena družstva,
g)
zánikem
právnické osoby, která je členem družstva,
h)
prohlášením
konkurzu na majetek člena družstva,
i)
zamítnutím
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena,
j)
doručením
vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo
v exekuci,
k)
zánikem
družstva bez právního nástupce.
(2)
Zánikem
členství, které bylo spojeno buď s právem na uzavření smlouvy o nájmu nebo s právem nájmu k družstevnímu bytu,
zaniká také toto právo. Bylo-li se zaniklým členstvím spojeno právo na uzavření
smlouvy o nájmu nebo právo nájmu k více předmětům nájmu, zaniká toto právo
ve vztahu ke všem předmětům nájmu. Současně zaniká právo bytového družstva na
splnění vkladové povinnosti, avšak právo na úroky z prodlení tím není
dotčeno. Ustanovení tohoto odstavce neplatí při zániku členství převodem nebo
přechodem družstevního podílu na jinou osobu.
Článek 22
Dohoda o zániku členství
(1)
Dohodu
o zániku členství uzavírá bytové družstvo a člen v písemné formě a dohoda
je uzavřena po oboustranném podpisu. Za uzavřenou dohodu se považuje také
písemný návrh jedné strany na zánik členství dohodou k určitému datu a
písemný souhlas druhé strany s dohodou o zániku členství podle návrhu,
doručený navrhovateli dohody o zániku členství nejpozději v den, kdy podle
návrhu dohody má k zániku členství dojít.
(2)
Členství
v bytovém družstvu zanikne na základě písemné dohody dnem v této
dohodě sjednaným.
(3)
Ustanovení
čl. 21 odst.2 platí obdobně.
Článek 23
Vystoupení člena z bytového družstva
(1)
Člen
může z bytového družstva vystoupit, a to písemným oznámením doručeným
družstvu. Výpovědní doba při vystoupení z družstva činí dva měsíce. Běh
výpovědní lhůty začíná ode dne doručení písemného oznámení o vystoupení
představenstvu družstva.
(2)
Členství
zanikne uplynutím posledního dne výpovědní lhůty. Ustanovení čl. 21 odst.2 platí obdobně.
Článek 24
Vystoupení člena z bytového družstva
z důvodu nesouhlasu se změnou stanov
(1)
Člen
může z bytového družstva vystoupit proto, že nesouhlasí se změnou stanov,
která byla schválena členskou schůzí, jestliže na členské schůzi nehlasoval pro
změnu stanov. Člen musí v tomto případě postupovat podle § 613 ZOK.
(2)
K
zániku členství vystupujícího člena na základě platného vystoupení
z bytového družstva podle odstavce 1 a podle § 613 ZOK dochází uplynutím
kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení o vystoupení družstvu doručeno.
(3)
Vystoupil-li
člen z bytového družstva podle odstavce 1, není pro něho schválená změna
stanov účinná a vztah mezi bytovým družstvem a členem se řídí dosavadními
stanovami.
(4)
Ustanovení
čl. 21 odst.2 platí obdobně.
Oddíl 5
Vyloučení člena
z bytového družstva
Článek 25
Důvody pro vyloučení
(1)
Člen
bytového družstva nebo společní členové bytového družstva mohou být
z bytového družstva vyloučeni, jestliže člen
a)
závažným
způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti,
b)
přestal
splňovat podmínky pro členství v bytovém družstvu podle zákona a těchto
stanov,
c)
z
jiných důležitých důvodů uvedených v těchto stanovách.
(2) Jinými důležitými
důvody pro vyloučení člena z bytového družstva podle odst.1
písm. c) jsou:
a)
použil
majetku bytového družstva pro podnikatelskou činnost bez souhlasu
představenstva bytového družstva, nebo
b)
nezaplatil
po dobu delší než tři měsíce jakékoliv platby určené členskou schůzí či
vyplývající přímo z těchto stanov. Prodlení platby proti stanovenému
termínu je sankcionováno v souladu s právními předpisy platnými
v době porušování těchto členských povinností. O případném zmírnění
tvrdosti sankce může rozhodnout pouze členská schůze nadpoloviční většinou
přítomných.
(3)
Člena
bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s jejichž
členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevního
bytu, lze z bytového družstva dále vyloučit
a)
poruší-li
nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,
b)
byl-li
nájemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na družstvu nebo
na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu
majetku, který se v tomto domě nachází, nebo
c)
nezaplatí-li
člen bytového družstva po dobu delší než tři měsíce nájemné a jiné platby za
plnění spojené s užíváním bytu či nebytového prostoru určené členskou schůzí či
vyplývající přímo z těchto stanov.
Prodlení platby proti stanovenému termínu je sankcionováno
v souladu s právními předpisy platnými v době porušování těchto
členských povinností. O případném zmírnění tvrdosti sankce může rozhodnout
pouze členská schůze nadpoloviční většinou přítomných.
Článek 26
Udělení výstrahy před rozhodnutím o vyloučení
(1)
Před
rozhodnutím o vyloučení je bytové družstvo povinno udělit členovi písemnou
výstrahu, pokud nejde o případ podle odstavce 4.
(2)
V
písemné výstraze musí být věcně uveden a popsán důvod jejího udělení, tj. jakým
jednáním se člen porušení členských povinností dopustil či dále dopouští, spolu
s odkazem na příslušné ustanovení zákona nebo stanov, které člen porušil
či dále porušuje. Dále musí být v písemné výstraze výslovně uvedeno
upozornění člena na možnost jeho vyloučení z důvodu uvedeného porušení či
porušování členských povinností, spolu s výzvou členovi, aby s tímto
porušováním přestal a odstranil případné již vzniklé následky. K tomu se
členovi poskytne přiměřená lhůta nejméně v délce třiceti dnů.
(3)
O
udělení výstrahy a o jejím obsahu rozhoduje představenstvo bytového družstva.
(4)
Ustanovení
odstavců 1 až 3 se nepoužije a bytové družstvo není povinno dát předchozí
písemnou výstrahu, pokud porušení členských povinností nebo jiné důležité
důvody uvedené ve stanovách měly následky, které nelze odstranit.
Článek 27
Rozhodnutí o vyloučení
(1)
O
vyloučení rozhoduje představenstvo bytového družstva.
(2)
O
vyloučení nelze rozhodnout později než ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se bytové
družstvo dozvědělo o důvodu pro vyloučení, nejpozději však do 1 roku ode dne,
kdy důvod pro vyloučení nastal.
(3)
Rozhodnutí
o vyloučení musí obsahovat důvod vyloučení tak, že je věcně uveden a popsán důvod vyloučení,
tj. jakým jednáním se člen porušení členských povinností dopustil či dále dopouští, spolu
s odkazem na příslušné ustanovení
zákona nebo stanov, které člen porušil či dále porušuje. Předcházela-li
rozhodnutí o vyloučení písemná výstraha, nemůže být v rozhodnutí o
vyloučení měněn důvod uvedený v písemné výstraze. Rozhodnutí o vyloučení
musí současně obsahovat poučení vylučovaného člena o jeho právu podat
odůvodněné námitky proti rozhodnutí o vyloučení k členské schůzi ve lhůtě
30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení.
(4)
Rozhodnutí
o vyloučení musí mít písemnou formu a musí být doručeno vylučovanému členovi.
Článek 28
Postup člena proti rozhodnutí o vyloučení
(1)
Proti
rozhodnutí představenstva o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky
k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení tohoto
rozhodnutí o vyloučení; k námitkám
podaným v rozporu s tím se nepřihlíží.
(2)
Proti
rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek může vylučovaný člen podat ve
lhůtě tří měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí návrh k soudu na
prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné.
Článek 29
(1)
Členství
vylučovaného člena zanikne marným uplynutím lhůty pro podání námitek proti
rozhodnutí představenstva o vyloučení k členské schůzi nebo dnem, kdy
vylučovanému členovi bylo doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí jeho
námitek.
(2)
Do
doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného
skončení soudního řízení bytové družstvo nemůže vůči členovi uplatnit žádná
práva plynoucí ze zániku jeho členství.
Článek 30
(1)
Bytové
družstvo může rozhodnutí o vyloučení zrušit. Zrušit rozhodnutí o vyloučení může
bytové družstvo i v případech, kdy již probíhá řízení u soudu o prohlášení
neplatnosti vyloučení člena z bytového družstva. O zrušení rozhodnutí o
vyloučení rozhoduje představenstvo; rozhodnutí se vyhotovuje písemně a předává
se či doručuje vylučovanému členovi či již vyloučené osobě.
(2)
Podmínkou
účinnosti zrušení rozhodnutí o vyloučení podle odstavce 3 je písemný souhlas
vylučovaného člena či již vyloučené osoby; pokud nevysloví písemně souhlas a
nepředá či nedoručí jej družstvu do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo
rozhodnutí o zrušení vyloučení doručeno, k rozhodnutí o zrušení vyloučení
se nepřihlíží. Toto neplatí, pokud vyloučený člen o zrušení rozhodnutí o
vyloučení již dříve písemně požádal.
(3)
Pokud
bylo rozhodnutí o vyloučení platně zrušeno, nebo bylo-li rozhodnuto členskou
schůzí nebo soudem o tom, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou
důvodné, platí, že členství
v bytovém družstvu nezaniklo.
Oddíl 6
Vypořádací podíl při
zániku členství za trvání bytového družstva
Článek 31
Nárok na vypořádací podíl
(1)
Zánikem
členství v bytovém družstvu vzniká bývalému členovi nárok na vypořádací
podíl.
(2)
Vypořádací
podíl se rovná výši splaceného (splněného) základního členského vkladu a
splaceného (splněného) dalšího členského vkladu (splacených či splněných více
dalších členských vkladů), není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při
zániku členství člena bytového družstva, jemuž byl převeden družstevní byt do
vlastnictví a na kupní cenu převodu byl započten jeho splacený (splněný) další
členský vklad, jímž se podílel on nebo jeho právní předchůdce na pořízení
družstevního bytu případně spolu s pozemkem, převedeného mu do vlastnictví,
rovná se vypořádací podíl splacenému základnímu členskému vkladu. Platí to také
v případě převodu více předmětů nájmu tomuto členovi, s nimiž bylo
spojeno více jeho dalších členských vkladů. Podílel-li se bývalý člen na
pořízení družstevního bytu případně spolu s pozemkem také základním
členským vkladem, který byl rovněž započten na kupní cenu převedeného bytu,
rovná se vypořádací podíl nule.
(4)
Podílel-li
se v případě podle odstavce 3 člen na základním kapitálu více dalšími
členskými vklady, které nebyly spojeny s předměty nájmu, jichž byl
nájemcem a které mu byly převedeny do vlastnictví, započítává se na vypořádací
podíl každý z těchto dalších členských vkladů.
Článek 32
Lhůta splatnosti
vypořádacího podílu
(1)
Nárok
na výplatu vypořádacího podílu vzniká ve lhůtách stanovených v § 749 ZOK.
(2)
Vypořádací
podíl se vyplácí v penězích, pokud není ve smlouvě o dalším členském
vkladu dojednáno jinak.
ČÁST ČTVRTÁ
NÁJEM DRUŽSTEVNÍHO BYTU
Oddíl 1
Právo na uzavření
smlouvy o nájmu družstevního bytu,
náležitosti nájemní
smlouvy
Článek
33
Základní
ustanovení
(1)
Vznik práva na uzavření smlouvy o
nájmu družstevního bytu upravuje ZOK a tyto stanovy.
(3)
Základní podmínkou pro vznik práva
člena bytového družstva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu je, že
a)
člen se podílí nebo jeho právní
předchůdce se podílel na pořízení bytu dalším členským vkladem způsobem a ve
výši určené podle těchto stanov a
b)
splňuje ostatní podmínky podle ZOK a
těchto stanov.
(4)
Ustanovení této části stanov se
podle povahy věci přiměřeně použijí také na jiný předmět nájmu.
Článek
34
Právo na uzavření nájemní smlouvy nebo právo
nájmu a
převod či přechod družstevního podílu
(1)
V případech, kdy je s členstvím
v bytovém družstvu spojeno právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního
bytu, převádí se nebo přechází na nabyvatele spolu s převodem nebo
přechodem družstevního podílu právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního
bytu v rozsahu, v jakém náleželo dosavadnímu členovi. Shodně to
platí, náleželo-li dosavadnímu členovi právo na uzavření více nájemních smluv
k více předmětům nájmu.
(2)
V případech, kdy je s členstvím
v bytovém družstvu spojen nájem družstevního bytu, převádí se nebo
přechází na nabyvatele spolu s převodem nebo přechodem družstevního podílu
nájem družstevního bytu v rozsahu, v jakém právo nájmu náleželo
dosavadnímu členovi. Shodně to platí, náleželo-li dosavadnímu členovi právo
nájmu k více předmětům nájmu.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí
obdobně při převodu nebo přechodu družstevního podílu nově vzniklého rozdělením
dosavadního družstevního podílu, dále při převodu nebo přechodu družstevního
podílu, který splyne s družstevním podílem dosavadního člena bytového
družstva.
Oddíl 2
Náležitosti smlouvy o nájmu
družstevního bytu,
nájemné a úhrady cen služeb spojených
s bydlením
Náležitosti
smlouvy o nájmu družstevního bytu
Článek
35
Nájemní smlouvou se bytové družstvo jako
pronajímatel zavazuje přenechat členovi bytového družstva jako nájemci do
užívání družstevní byt k zajištění jeho bytových potřeb
a bytových potřeb i členů jeho
domácnosti a člen jako nájemce se zavazuje platit za to bytovému družstvu jako
pronajímateli nájemné ve výši určené způsobem podle článku 37.
Článek
36
(1)
Nájemní smlouva se sjednává písemně
a obsahuje alespoň
a)
označení a popis předmětu nájmu,
postup při stanovení výše nájemného, který byl schválen členskou schůzí podle
čl. 37, spolu se způsobem a lhůtami placení nájemného podle téhož článku,
b)
určení druhů plnění poskytovaných
s užíváním družstevního bytu (služeb) v souladu se zákonem
upravujícím poskytování plnění (služeb) spojených s bydlením a určení
dalších náležitosti s tím spojených,
c)
určení, které opravy a údržbu
v bytě a v jakém rozsahu si zajišťuje člen bytového družstva-nájemce
sám na své náklady v souladu s těmito stanovami,
d)
ujednání o tom, že schválené změny
výše nájemného a zálohových plateb nájemného, se ode dne jejich účinnosti
stávají dodatkem k nájemní smlouvě, s tím, že za ujednání dodatku se
považuje schválení změn podle stanov.
e)
nájemní smlouva může obsahovat další
náležitosti podle okolností a potřeb.
(2) V případě změny výše nájemného a
jeho zálohových plateb, schválené usnesením členské schůze v souladu se
způsobem výpočtu nájemného podle článku 37,
nabývá tato změna účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po měsíci,
v němž představenstvo oznámilo změnu členovi bytového družstva –
nájemci.
Článek
37
Nájemné
(1)
Postup při stanovení výše nájemného
určuje svým usnesením členská schůze v souladu s § 744 ZOK tak, že členové
bytového družstva-nájemci hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně
vynaložené náklady vzniklé bytovému družstvu při správě družstevních bytů,
včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domu, ve kterém se
družstevní byty nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje
na opravy a investice týkající se těchto družstevních bytů a domu.
(2)
Při změně nájemného musí bytové
družstvo respektovat zásady uvedené v odstavci 1.
(3)
Nájemce
družstevního bytu je povinen platit nájemné za užívání družstevního bytu.
Součástí nájemného je také částka určena na dotaci fondu rezervy na opravy a
údržbu bytového fondu. Jeho výši stanoví členská schůze v souladu
s předpokládanou mírou postupného opotřebení domu.
(4)
Záloha
na nájemné se platí měsíčně dopředu, nejpozději do 15 dne měsíce předcházejícího
měsíci, za které je nájemné placeno. Rozdíl mezi zálohou a skutečnými náklady
vynaloženými družstvem na provoz a správu bytů za kalendářní rok vyúčtuje
družstvo s nájemcem družstevního bytu nejpozději do konce následujícího
roku.
(5)
Záloha
na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu se platí
spolu se zálohou na nájemné. Rozdíl mezi zálohou a skutečnými náklady bytového
družstva vynaloženými na poskytnutá plnění v průběhu kalendářního roku
nebo pro zaúčtování určitého druhu služeb stanoveného období, vyúčtuje družstvo
s nájemcem nejpozději do 3 měsíců poté, kdy mu bude jejich výše známa.
(6)
Vyúčtováním
zjištěné přeplatky družstvo vrátí členům nejpozději do 60 dnů od vyúčtování.
V téže době je člen povinen uhradit družstvu vyúčtováním zjištěné
nedoplatky.
(7)
Spolu
se zálohou na nájemné a zálohou za plnění poskytovaná s užíváním
družstevního bytu je člen bytového družstva povinen pravidelně hradit splátky
členského podílu ve stanovené výši.
Článek 38
Plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů
v domě s byty (služby)
(1)
Službami obecně jsou podle
zvláštního zákona zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé
vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení
společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod
a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a
čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.
(2)
Bytové družstvo má právo požadovat
na nájemcích placení záloh na úhradu nákladů na služby. O výši záloh rozhoduje
představenstvo, pokud si rozhodnutí nevyhradí členská schůze. Zpravidla se
měsíční zálohy za jednotlivé služby určují jako měsíční podíl z předpokládaných
ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího
období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
(3)
Představenstvo, pokud si rozhodnutí
nevyhradí členská schůze, má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře
odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny
rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována
nejdříve od prvního dne měsíce následujícího poté, co bylo nájemcům doručeno
písemné oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v
oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
(4)
Způsob rozúčtování nákladů na služby
schvaluje členská schůze, pokud toto rozhodování nesvěří svým usnesením
představenstvu. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí
zúčtovacího období. Pokud by způsob rozúčtování nebyl členskou schůzí (nebo
představenstvem, svěřila-li mu členská schůze toto rozhodování) schválen,
rozúčtují se náklady na služby podle zvláštního zákona.
Oddíl 3
Práva a povinnosti bytového družstva
a člena bytového
družstva
spojené s nájmem družstevního
bytu
Článek
39
Základní
práva a povinnosti bytového družstva
jako
pronajímatele družstevního bytu
(1)
Bytové
družstvo zejména
a)
má
povinnost předat družstevní byt nájemci ve stavu způsobilém k jeho užívání
a udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání a
udržovat v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů,
b)
má
povinnost odstranit poškození nebo závadu, které jsou hrazeny z prostředků
družstva, v bytě v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo
vadu oznámil,
c)
zajišťuje
opravy a výměnu vodoinstalačních, odpadních, elektroinstalačních, plynových a
topných stoupaček (včetně topných těles) v domě i v bytech /vyjma
vodorovných rozvodů v bytech/,jakož i výměnu (případně oprava velkého
rozsahu) oken a vchodových dveří bytů, vnějších nátěrů oken a údržbu společných
prostor, částí a zařízení domu.
d)
je-li
to nezbytné k zajištění řádné údržby družstevního bytu příslušející
bytovému družstvu, nebo vyžadují-li to nezbytně úpravy, provoz a opravy
ostatních bytů nebo domu jako celku, je oprávněno bytové družstvo po předchozím
písemném oznámení nájemci alespoň 5 dní předem požadovat, aby nájemce umožnil
za tím účelem vstup do bytu,
e)
nepostará-li
se nájemce družstevního bytu o včasné provedení oprav a údržbu bytu, ke které
je povinen, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena na jeho
náklad samo v nezbytně nutném rozsahu a požadovat od něj náhradu.
(2)
Bytové družstvo má právo požadovat na základě
ustanovení v nájemní smlouvě nebo na základě usnesení členské schůze, aby
v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený
velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny tyto osoby mohly v bytě žít
v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.
Článek 40
Základní práva a povinnosti člena bytového družstva
jako nájemce
družstevního bytu
(1)
Nájemce družstevního bytu zejména
a)
užívá družstevní byt a spolu
s bytem společné prostory v souladu s nájemní smlouvou a
s těmito stanovami,
b)
je povinen převzatý byt udržovat ve stavu způsobilém
k řádnému užívání, včas provádět a hradit ze svého
opravy a výměny částí a zařizovacích předmětů bytu, kromě zařízení a částí bytu
uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. c). Náklady spojené s údržbou nebo
úpravami bytu se nezapočítávají do členského podílu. Členská schůze může
z důvodů estetických nebo technických stanovit jednotná pravidla
upravující způsob provedení některých drobných oprav nebo běžné údržby
družstevního bytu.
c)
dbá, aby v domě bylo vytvořeno
prostředí, které umožňuje a zajišťuje výkon práva nájmu i ostatním nájemcům, a
dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a pravidla
stanovená usneseními orgánů bytového družstva pro zachování náležitého pořádku
obvyklého podle místních poměrů (domovní řád). Nájemce odpovídá za porušení
domovního řádu. Platí to rovněž pro členy nájemcovy domácnosti, dodržovat
ustanovení platného domovního řádu i osobami spolubydlícími, případně
podnájemníky.
d)
přijme-li nájemce nového člena své
domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného
odkladu družstvu, spolu se jménem, příjmením a datem narození a s údajem o
dosavadním bydlišti. Pokud to neučiní ani do dvou měsíců, jde o závažné
porušení povinností člena plynoucích z nájmu družstevního bytu. Přitom
přijetí další osoby do nájemcovy domácnosti nesmí být v rozporu
s požadavkem družstva uvedeném v nájemní smlouvě nebo v usnesení
členské schůze, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob,
který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě
žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách,
e)
provádí a hradí údržbu a opravy
v bytě s výjimkou oprav uvedených v čl. 39 odst. 1 písm. c)
f)
zjistí-li
nájemce v bytě poškození nebo vadu, kterou je třeba neprodleně odstranit,
a jde o poškození nebo vadu, které jsou hrazeny z prostředků bytového družstva,
oznámí to nájemce ihned bytovému družstvu, jinak odpovídá za škodu tím
způsobenou. Současně nájemce učiní po zjištění poškození nebo vady podle svých
možností opatření k tomu, aby nevznikala další škoda a má právo na náhradu
účelně vynaložených nákladů, pokud poškození nebo vada nebyla způsobena
okolnostmi, za které odpovídá. Poté umožní bytovému družstvu provedení prací
k odstranění poškození nebo vady, jinak odpovídá za škodu, která by
nesplněním této povinnosti vznikla,
g)
odstraní
závady a poškození, které způsobil na domě či jeho zařízení sám nebo osoby
žijící v jeho domácnosti nebo pobývající v bytě. Pokud tak neučiní, provede
družstvo opravy na své náklady a bude od člena družstva požadovat jejich náhradu,
h)
po
předchozí písemné výzvě umožní bytovému družstvu nebo jím pověřené osobě
přístup do bytu k zajištění řádné údržby a oprav bytu příslušejících
bytovému družstvu nebo vyžadují-li to nezbytně úpravy, provoz a opravy
ostatních bytů nebo domu jako celku,
i)
po předchozím písemném oznámení
umožní osobám pověřeným bytovým družstvem, aby zjišťovaly technický stav
měřidel, prováděly revize, opravy, údržbu i instalaci měřidel (zařízení pro
měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, apod.), jakož i odpočet naměřených
hodnot; umožní také přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí
bytu a patří bytovému družstvu.
(2)
Nájemce
není oprávněn provádět v bytě stavební ani jiné podstatné změny, jimiž by došlo
ke změně vzhledu domu, ohrožení statické bezpečnosti nebo narušení činnosti
technického zařízení domu. Nájemce není oprávněn provádět v bytě jakékoliv
stavební a podobné úpravy, změny, přestavby, či měnit konstrukci nebo charakter
bytu, apod., a to ani na své náklady, bez předchozího písemného souhlasu
bytového družstva, uděleného představenstvem, dále bez projednání podle
stavebně právních předpisů, jinak by se jednalo o závažné porušení členských
povinností spojených s nájmem družstevního bytu, přičemž by bytové
družstvo bylo oprávněno
také požadovat, aby
nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu a na svůj náklad
odstranil.
Pokud byl písemný souhlas udělen,
dojedná nájemce s bytovým družstvem písemně postup prací tak, aby byly
dodržovány příslušné právní předpisy a nebyli zatěžováni stavebními pracemi
ostatní uživatelé bytů nad míru přiměřenou. Bytové družstvo je oprávněno
kontrolovat postup prací a uplatňovat dodržování právních předpisů.
(3)
Nezpůsobí-li
to zvýšené zatížení pro byt nebo dům, anebo pro ostatní obyvatele domu, a
vysloví-li s tím předem písemně souhlas bytového družstva, může nájemce
v rozsahu tohoto souhlasu v bytě i pracovat či podnikat. Souhlas může
bytové družstva odmítnout pouze v odůvodněných případech
,zejména, pokud by podnikání omezovalo užívání bytů
ostatních nájemníků (tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti podnikatele
podle jiných právních předpisů). Pokud by členská schůze souhlas odmítla,
považuje se to od tohoto dne za odmítnutí souhlasu a člen bytového
družstva-nájemce je povinen tuto činnost v bytě ukončit, jinak by to bylo
považováno za porušení členských povinností spojených s nájmem
družstevního bytu.
(4)
Pokud ví nájemce předem o své
nepřítomnosti, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt bude po tuto
dobu obtížně dostupný, oznámí to včas bytovému družstvu. Současně označí osobu,
která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do družstevního bytu
v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou
osobu, je takovou osobou bytové družstvo. Pokud nesplní nájemce tuto povinnost,
považuje se to za porušení členských povinností spojených s nájmem
závažným způsobem.
(5)
Družstevní
byt nebo jeho část může nájemce přenechat jinému do podnájmu, a to i bez
souhlasu bytového družstva. Nájemce má povinnost přenechání bytu do podnájmu
oznámit představenstvu bytového družstva nejdéle do 5 dnů od vzniku podnájmu.
Smlouva o podnájmu musí mít veškeré náležitosti uvedené ve vzorové nájemní
smlouvě, která bude představenstvem družstva na požádání vydána každému členovi
družstva. Nájemce je povinen ve smlouvě o podnájmu zavázat podnájemce
k dodržování všech předpisů týkajících se užívání družstevního bytu,
včetně ustanovení stanov družstva upravujících tyto záležitosti a včetně
případného domovního řádu s tím, že při neplnění této povinnosti dá podnájemci
výpověď, na jejímž základě zanikne podnájem uplynutím 30 dnů ode dne doručení
výpovědi podnájemci.
(6)
Člen
družstva – nájemce bytu, který dosud neuhradil členský vklad v plné výši, má
tyto povinnosti:
a) pokud chce byt přenechat do podnájmu
třetí osobě, musí požádat o souhlas představenstvo bytového družstva a po
udělení tohoto souhlasu předložit družstvu jeden výtisk uzavřené smlouvy o
podnájmu
b) z případného podnájmu odvádět
bytovému družstvu finanční podíl ve výši 15 % nájemného měsíčně
c) pokud chce v bytě podnikat, musí
si vyžádat si souhlas představenstva bytového družstva – v případě, že
souhlas k podnikání bude udělen, je povinen si zároveň sjednat podmínky,
které se k tomuto souhlasu váží podle druhu podnikání, včetně finanční
úhrady družstvu.
(7)
Nájemce
je povinen plnit včas a úplně povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy,
platit včas a úplně platby s nájmem spojené, oznamovat bytovému družstvu pro
účely záloh na ceny služeb a pro rozúčtování cen služeb poskytovaných
s bydlením pobyt dalších osob v užívaném bytě podle zvláštního zákona
upravujícího poskytování služeb spojených s bydlením, chránit majetek družstva,
upozorňovat družstvo na škody, které tomuto majetku hrozí nebo mohou hrozit,
pokud se o tom dozví,
dodržovat pravidla pro
užívání bytu a společných prostor,
schválená usnesením členské schůze nebo obsažená v domovním řádu
schváleném usnesením členské schůze.
Článek
41
Právní
důsledky převodu, přechodu, rozdělení a splynutí družstevního podílu spojeného
s právem nájmu družstevního bytu, ve vztahu k tomuto nájmu
(1)
Převodem
družstevního podílu, s nímž je spojen nájem družstevního bytu, dochází
k převodu nájmu družstevního bytu, včetně všech práv a povinností
s tím spojených.
(2)
Zemře-li
nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází
smrtí nájemce jeho členství v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu
na toho dědice, kterému připadl družstevní podíl, včetně všech práv a
povinností s tím spojených.
(3)
Při
rozdělení družstevního podílu, s nímž je spojen nájem k více předmětům
nájmu, musí být vždy určeno, se kterým z družstevních podílů nově
vzniklých rozdělením je spojen nájem kterého předmětu nájmu; tyto údaje musí
souhlasit s údaji v seznamu členů. Na nabyvatele družstevního podílu
vzniklého rozdělením se převádí či přechází nájem, včetně všech práv a
povinností s tím spojených.
(4)
Při
splynutí družstevního podílu, s nímž je spojen nájem družstevního bytu
s dosavadním družstevním podílem jiného člena téhož bytového družstva,
stává se nabyvatel nájemcem družstevního bytu, jehož nájem byl dosud spojen
s družstevním podílem, který splynul s jeho dosavadním družstevním
podílem, včetně všech práv a povinností s tím spojených. Nabyvatelův
dosavadní nájem družstevního bytu zůstává nedotčen. Z hlediska členství má
nabyvatel dále práva a povinnosti jediného člena.
(5)
S právem
nájmu k družstevnímu bytu převáděným nebo přecházejícím na nabyvatele podle
odstavců 1 až 4, dochází současně k převodu či přechodu všech práv a
povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů dosavadního
člena-nájemce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči tomuto
dosavadnímu členovi-nájemci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu
dosavadním nájemcem.
(6)
Ustanovení
odstavců 1 až 5 platí přiměřeně také pro právní důsledky převodu, přechodu,
rozdělení a splynutí družstevního podílu spojeného dosud jen s právem na
uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu, ve vztahu k tomuto
právu.
Oddíl 4
Manželé, společné členství, společný
nájem družstevního bytu
Článek 42
Společné členství manželů
v bytovém družstvu
a společný nájem družstevního bytu
(1)
Společné
členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl
součástí společného jmění manželů. Ze společného členství jsou oba manželé
oprávněni a povinni společně a nerozdílně a jako společní členové mají jeden
hlas. V ostatním se záležitosti družstevního podílu ve společném jmění
manželů a právní vztahy plynoucí ze společného členství manželů řídí ve vztahu
mezi manžely ustanoveními NOZ o manželském majetkovém právu.
(2)
Jde-li
o společné členství manželů v bytovém družstvu, s nímž je spojeno
právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření
smlouvy o společném nájmu manželů k družstevnímu bytu. Jde-li o společné
členství manželů, s nímž je spojen nájem družstevního bytu, jde o společný
nájem manželů k družstevnímu bytu.
(3)
Z právních
jednání týkajících se společného nájmu manželů k družstevnímu bytu jsou oba
manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.
(4)
Přeměnilo-li
se společné členství manželů za trvání manželství na výlučné členství jen
jednoho z manželů, nemá tato skutečnost vliv na společné nájemní právo
k družstevnímu bytu.
(5)
Při
zániku manželství rozvodem v případě, kdy byl družstevní podíl
v bytovém družstvu součástí společného jmění manželů, a bývalí manželé
byli tedy společnými členy a společnými nájemci družstevního bytu, zanikne
společný nájem manželů k družstevnímu bytu vypořádáním společného jmění
manželů (na základě písemné dohody nebo rozhodnutím soudu) ve vztahu k družstevnímu
podílu, jako součásti společného jmění manželů. Výlučným členem a nájemcem
družstevního bytu se stane ten z rozvedených manželů, který byl určen jejich
dohodou nebo rozhodnutím soudu.
(6)
V případě
zániku manželství smrtí jednoho z manželů, kteří byli společnými členy a
společnými nájemci družstevního bytu, zanikne se společným členstvím manželů
také společný nájem družstevního bytu a výlučným nájemcem družstevního bytu se
stává pozůstalý manžel, který se stal výlučným členem bytového družstva, a
jemuž náleží družstevní podíl.
(7)
V ostatním
se záležitosti uvedené v odstavcích 1 až 6 řídí ustanoveními NOZ o
manželském majetkovém právu a společném jmění manželů.
(8)
Pro
bydlení manželů se použijí také ustanovení NOZ o manželském majetkovém právu,
zahrnující některá ustanovení o bydlení manželů a dále ustanovení o bydlení po
zániku manželství, která jsou zahrnuta v ustanoveních NOZ o zániku manželství.
Článek 43
Bydlení manželů v družstevním bytě,
nejsou-li společnými členy bytového
družstva
(1)
Je-li
jeden z manželů výlučným členem bytového družstva (družstevní podíl není
součástí společného jmění manželů), mají oba manželé společné nájemní právo
odvozené podle NOZ od práva nájmu manžela, který je výlučným členem bytového
družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné
nájemní právo odvozeno, zanikne také nájemní právo druhého manžela.
(2)
V ostatním
se pro bydlení manželů, kteří nejsou společnými členy bytového družstva,
použijí ustanovení NOZ, včetně ustanovení o bydlení zahrnutých v ustanoveních
NOZ o manželství.
Článek
44
Společná
ustanovení
k nájmu
družstevního bytu
(1)
Zánikem členství v bytovém
družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo
nájem družstevního bytu.
(2)
Ustanovení NOZ o výpovědi nájmu bytu
se pro nájem družstevního bytu nepoužijí.
(3)
Podrobnosti týkající se práv a
povinností spojených s nájmem družstevního bytu mohou být určeny
v „Domovním řádu“, schváleném usnesením členské schůze, popřípadě také
v nájemní smlouvě, zejména v případě, že se týkají nájmu konkrétního
družstevního bytu. Dnem schválení se domovní řád stává závazným ve vztahu ke
všem nájemcům, přičemž pro členy bytového družstva-nájemce se stává součástí
členských práv a povinností spojených s nájmem družstevního bytu.
(4)
Práva a povinnosti nájemců bytu –
nečlenů bytového družstva budou zakotveny v nájemních smlouvách. Vzorovou
nájemní smlouvu pro nečleny bytového družstva musí schválit členská schůze.
ČÁST PÁTÁ
ORGÁNY BYTOVÉHO
DRUŽSTVA
Oddíl 1
Obecná ustanovení o
orgánech
Článek 45
Základní ustanovení
Orgány bytového družstva jsou:
a) členská schůze,
b) představenstvo,
c) kontrolní komise,
Článek 46
Společná ustanovení
(3)
Do
orgánů bytového družstva mohou být voleni a členy těchto orgánů mohou být pouze
členové bytového družstva. Každý člen voleného orgánu má při hlasování
v tomto orgánu 1 hlas. Výkon funkce
člena voleného orgánu je výkonem osobní povahy.
(3)
Členem
voleného orgánu může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která
je plně způsobilá k právnímu jednání, která je bezúhonná ve smyslu zákona
o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou
provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání.
(4)
Je-li
členem bytového družstva právnická osoba, která je zvolena za člena voleného
orgánu bytového družstva, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu
zastupovala, jinak tuto právnickou osobu-člena voleného orgánu zastupuje člen
jejího statutárního orgánu.
(5)
Kdo
přijme funkci člena voleného orgánu bytového družstva, zavazuje se, že ji bude
vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a
pečlivostí. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při
podnikatelském rozhodování
v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu bytového družstva
a přitom jedná s nezbytnou loajalitou. V ostatním v této
záležitosti platí ustanovení ZOK o pravidlech jednání členů orgánů obchodní
korporace (§ 51 až § 53 ZOK).
(6)
Funkční
období volených orgánů je 5 let. Funkční období voleného orgánu končí všem jeho
členům stejně. Člen bytového družstva
může být volen členem voleného orgánu opětovně.
(7)
Funkce
člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné.
(8)
Člen
bytového družstva, který je do své funkce zvolen, může z ní odstoupit.
Nesmí tak učinit v době, kdy je to pro bytové družstvo nevhodné. Své
odstoupení oznámí člen orgánu písemným prohlášením doručeným tomu orgánu
bytového družstva, jehož je členem. Jeho funkce zaniká uplynutím jednoho měsíce
od doručení tohoto oznámení, neschválí-li tento orgán na žádost odstupujícího člena svým usnesením
jiný okamžik zániku jeho funkce.
(9)
Kromě členů orgánů může být volen do orgánů i
potřebný počet náhradníků, které si příslušný orgán povolává v případě
potřeby na uvolněnou funkci člena, a to v pořadí, v jakém byli podle
počtu získaných hlasů zvoleni.
(10)
Představenstvo a kontrolní komise mohou
v případě, že počet jejich členů nepoklesl pod polovinu, jmenovat
(kooptovat) náhradní členy do příští členské schůze.
(11) O průběhu jednání
každého orgánu pořizuje ten, kdo jednání orgánu bytového družstva svolal,
zápis, který obsahuje alespoň údaj o datu, místě a programu jednání orgánu,
přijatá usnesení, výsledky hlasování a případné námitky členů k přijatým
usnesením uplatněné způsobem a s náležitostmi podle ZOK a těchto stanov, a
další náležitosti uvedené v těchto stanovách u jednotlivých orgánů, nebo
další náležitosti uvedené v případném jednacím řádu, schváleném členskou
schůzí. Přílohou zápisu je seznam členů orgánu s uvedením, kdo ze členů nebyl
přítomen, pozvánka na jednání a další podklady předložené k projednávaným
záležitostem.
(12) Zanikne-li funkce
člena voleného orgánu v průběhu funkčního období, je tento bývalý člen
orgánu povinen předat funkci k rukám předsedy či místopředsedy či jiného
pověřeného člena orgánu. Zejména je povinen předat všechny písemnosti bytového
družstva, které měl ve své dispozici a informace o nevyřízených záležitostech,
které jako člen orgánu vyřizoval, spolu s dalšími informacemi týkajícími
se výkonu jeho funkce nezbytnými pro plynulou činnost voleného orgánu
v záležitostech spadajících do jeho působnosti. Předání funkce se
uskutečňuje písemným protokolem podepsaným předávajícím a přejímajícím.
(13) Při skončení
funkčního období voleného orgánu předá dosavadní předseda obdobným způsobem,
jak je uvedeno v odstavci 12, funkci za celý volený orgán, včetně
písemností bytového družstva, které má tento orgán k dispozici a písemností
vzniklých při výkonu funkce členů orgánu, spolu s informacemi o
nevyřízených záležitostech v činnosti orgánu a spolu s dalšími
informacemi týkajícími se výkonu funkce orgánu, nezbytnými pro plynulou činnost
nově zvoleného orgánu v záležitostech spadajících do jeho působnosti.
Funkce se předává předsedovi či jinému pověřenému členovi nově zvoleného orgánu
neprodleně po ustavující schůzi nově zvoleného orgánu, na které byl zvolen
předseda, popřípadě další funkcionáři voleného orgánu. Jednací řád nebo
usnesení členské schůze může určit další náležitosti a podrobnosti předávání
funkce.
(14) Práva a povinnosti
mezi bytovým družstvem a členem jeho voleného orgánu se řídí přiměřeně
ustanoveními NOZ o příkazu, neplyne-li něco jiného ze smlouvy o výkonu
funkce, pokud byla mezi bytovým družstvem a členem voleného orgánu uzavřena,
nebo nevyplývá-li ze ZOK něco jiného.
Odměnu za výkon funkce člena voleného orgánu bytového družstva lze
poskytnout jedině v případě, že je sjednána ve smlouvě o výkonu funkce,
nebo je určena směrnicí schválenou členskou schůzí, anebo je schválena
usnesením členské schůze v případě, že není určena ani ve smlouvě o výkonu
funkce, ani ve směrnici členské schůze.
(15) V ostatním se
použijí ustanovení ZOK a NOZ, která se týkají volených orgánů a členství ve
volených orgánech obchodních korporací nebo obecně právnických osob, pokud se
vztahují také na volené orgány bytového družstva.
Oddíl 2
Členská schůze
Článek
47
Postavení a působnost členské schůze
(1)
Členská
schůze je nejvyšším orgánem bytového družstva.
(2)
Členská
schůze
a)
mění
stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti,
b)
volí
a odvolává členy a náhradníky členů představenstva a kontrolní komise,
c)
určuje
výši odměny představenstva a kontrolní komise
d)
schvaluje
řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku, popřípadě mezitímní
účetní závěrku,
e)
schvaluje
smlouvu o výkonu funkce podle § 59 ZOK a její změnu a zrušení,
f)
schvaluje
poskytnutí finanční asistence podle § 608 ZOK,
g)
rozhoduje
o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení,
h)
schvaluje
jednání učiněná za bytové družstvo do jeho vzniku,
i)
rozhoduje
o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty v souladu s § 750 ZOK,
j)
rozhoduje
o uhrazovací povinnosti,
k)
rozhoduje
o použití rezervního fondu, pokud byl zřízen, o zřízení a způsobu použití
dalších fondů,
l)
rozhoduje
o vydání dluhopisů, pokud to není v rozporu s § 727 ZOK, s § 730 ZOK a s dalšími ustanoveními ZOK o účelu
založení bytového družstva a omezení hospodaření bytového družstva,
m)
rozhoduje
o přeměně bytového družstva, za podmínek stanovených zvláštním zákonem
n)
schvaluje
smlouvu o tichém společenství a její změnu a zrušení, pokud to není
v rozporu s § 727 ZOK , s § 730 ZOK a s dalšími ustanoveními ZOK o
účelu založení bytového družstva a omezení hospodaření bytového družstva,
o)
schvaluje
smlouvu o dalším členském vkladu a její změnu a zrušení,
p)
rozhoduje
o zrušení družstva s likvidací,
q)
volí
a odvolává likvidátora a rozhoduje o jeho odměně,
r)
schvaluje
zprávu likvidátora o naložení s likvidačním zůstatkem,
s)
rozhoduje
o základních otázkách koncepce rozvoje družstva,
t)
projednává
zprávy představenstva bytového družstva a kontrolní komise
u)
rozhoduje
o výši úhrady za užívání bytu (nájemné) v souladu s platnými právními
předpisy
v)
schvaluje
zásady hospodaření s majetkem bytového družstva, včetně rozhodování o
zatěžování či zcizování nemovitostí bytového družstva. Rozhodovat o prodeji
nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou bytu,
nebo s byty; takové rozhodnutí může členská
schůze přijmou jen po předchozím písemném souhlasu
většiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci v nemovitosti, která
se rozhodování týká; to neplatí, jestliže družstvu vznikla povinnost převést
byt nebo nebytový prostor do vlastnictví člena, který je nájemcem.
w)
přijímá
nové členy bytového družstva
x)
schvaluje
výdaje bytového družstva, převyšující částku 50.000,-Kč (- omezující limit neplatí
pro řešení havarijních situací)
y)
rozhoduje
o pronájmu bytů a nebytových prostor, dává souhlas k podnájmu nebytových
prostor, dává souhlas k pronájmu bytu či jeho části třetí osobě
z)
na
základě žádosti člena bytového družstva dává souhlas k podnikání v bytě,
přičemž má zároveň právo určit výši případného poplatku, odváděného družstvu
aa)
rozhoduje
o převodech jednotlivých bytů či nebytových prostor do vlastnictví členů
družstva nebo jiných osob
bb)
rozhoduje
o odvolání proti vyloučení člena družstva v souladu s těmito
stanovami a platnými právními předpisy
cc)rozhoduje o
odvoláních proti rozhodnutí představenstva družstva
dd)
rozhoduje
o dalších otázkách, které zákon nebo tyto stanovy svěřují do její působnosti.
(3)
Členská
schůze si může vyhradit do své působnosti rozhodování i o dalších otázkách,
které ZOK ani stanovy do její působnosti nesvěřují; to neplatí, jestliže se
jedná o záležitosti svěřené v ZOK do působnosti představenstva nebo
kontrolní komise.
(4)
Jestliže
si členská schůze vyhradí rozhodování o určité záležitosti do své působnosti,
nemůže být o této záležitosti rozhodováno na téže členské schůzi, na které si
členská schůze rozhodování o určité záležitosti vyhradila, ledaže jsou na
členské schůzi přítomni všichni členové bytového družstva a všichni souhlasí s tím,
že se bude tato věc projednávat na této členské schůzi.
Článek
48
Svolání členské schůze
(1)
Představenstvo
svolává členskou schůzi ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za
každé účetní období a dále v případech uvedených v tomto článku stanov.
Členská schůze, na které se má projednat řádná účetní závěrka, se musí konat
nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní
závěrka sestavena.
(2)
Svolavatel
nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze uveřejní pozvánku na členskou
schůzi na internetových stránkách bytového družstva a současně ji zašle členům
na adresu uvedenou v seznamu členů. Uveřejněním pozvánky se považuje
pozvánka za doručenou. Pozvánka musí být na internetových stránkách uveřejněna
až do okamžiku konání členské schůze.
(3)
Pozvánka
na členskou schůzi obsahuje alespoň
a)
firmu
a sídlo bytového družstva,
b)
místo
a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské schůze se určí
tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit,
c)
označení,
zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze,
d)
program
členské schůze a
e)
místo,
kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem
programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce.
(4)
Má-li
dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna
stanov, obsahuje pozvánka v příloze též návrh těchto změn nebo návrh
usnesení.
(5)
Představenstvo
svolá členskou schůzi vždy, je-li to v důležitém zájmu bytového družstva.
(6)
Představenstvo
svolá členskou schůzi bez zbytečného odkladu také poté, co zjistí, že
a)
ztráta
bytového družstva dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení ze zdrojů družstva
by neuhrazená ztráta dosáhla výše základního kapitálu nebo to lze
s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, anebo
b)
bytové
družstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku podle jiného právního
předpisu, přičemž navrhne členské schůzi přijetí potřebných opatření
k nápravě.
(7)
Představenstvo
svolá členskou schůzi, jestliže jej o to požádala kontrolní komise nebo alespoň
10 % členů bytového družstva, kteří mají nejméně jednu pětinu všech hlasů.
(8)
Na
žádost kontrolní komise nebo členů bytového družstva podle odst. 7 tohoto
článku, nebo v důležitém zájmu družstva může členskou schůzi svolat i
jeden nebo někteří členové představenstva, likvidátor nebo kontrolní komise,
jestliže ji mělo svolat představenstvo podle ZOK nebo stanov a neučinilo tak
bez zbytečného odkladu poté, co tato povinnost vznikla.
(9)
Není-li
členská schůze svolána na žádost kontrolní komise nebo členů bytového družstva
podle odst. 7 tohoto článku představenstvem tak, aby se konala do 30 dnů po
doručení žádosti, musí být členská schůze svolána osobami nebo orgánem
uvedených v odst. 8 tohoto článku. Jestliže tak tyto osoby nebo orgán podle §
640 ZOK neučiní do 10 dnů poté, co uplynula lhůta pro svolání členské schůze
představenstvem, může členskou schůzi svolat a všechny úkony s tím spojené
činit osoba k tomu písemně zmocněná všemi členy, kteří o svolání členské
schůze požádali.
(10) Není-li členská
schůze svolaná na žádost kontrolní komise nebo členů bytového družstva podle odst.
7 tohoto článku usnášeníschopná, svolá ten, kdo členskou schůzi svolal,
náhradní členskou schůzi; to neplatí, pokud osoba, která podala žádost ke
svolání členské schůze, vzala svoji žádost zpět.
(11) Na žádost členů
oprávněných požadovat svolání členské schůze zařadí představenstvo jimi určenou
záležitost na program členské schůze. Je-li tato žádost doručena až po odeslání
pozvánky, informuje o tom představenstvo členy přítomné na členské schůzi.
(12) Záležitosti, které
nebyly zařazeny v pozvánce do programu členské schůze, může členská schůze
projednat jedině v případě, že jsou přítomni všichni členové bytového
družstva a všichni tito členové s projednáním souhlasí; platí to i
v případě podle odstavce 11 věta druhá.
(13) O průběhu členské
schůze a o jejích usneseních, o volbě členů orgánů, se pořizuje zápis, který
podepisuje předseda představenstva, osoba, která schůzi svolala a případně zvolený
zapisovatel, pokud jednací řád neurčí jinak. Zápis se předává všem členům
představenstva a současně se předává kontrolní komisi. Přílohu originálu zápisu
tvoří prezenční listina. Zápis se umístí do 60 dnů na internetových stránkách
bytového družstva.
(14) Členská schůze může
schválit svůj jednací řád upravující podrobnosti svolávání a jednání, nesmí se
však odchýlit od zákona a těchto stanov.
Článek 49
Usnášeníschopnost členské schůze
(1)
Členská
schůze je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů bytového
družstva majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li zákon účast členů majících
vyšší počet hlasů.
(2)
Členská
schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, pro rozhodování o zániku
družstva, přijetí stanov a změně stanov, zatěžování nemovitostí družstva,
zcizení majetku družstva se vyžaduje dvoutřetinové většiny přítomných hlasů, nevyžaduje-li
zákon vyšší počet hlasů.
(3)
Každý
člen má při hlasování na členské schůzi 1 hlas.
(4)
Na
členské schůzi se hlasuje aklamací, neusnese-li se členská schůze na hlasování
hlasovacími lístky, a to i pro jediný bod programu.
(5)
Právo
hlasovat na členské schůzi mají členové bytového družstva. Člen se zúčastňuje
členské schůze osobně nebo v zastoupení. Člen bytového družstva může být
zastoupen i jiným členem bytového družstva. Plná moc pro zastupování na členské
schůzi musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro
zastoupení na jedné nebo více členských schůzích. Nikdo nesmí být na jednání
členské schůze zastoupen zmocněncem více než jedné třetiny všech členů
družstva, jinak platí, že nemá pro jednání na členské schůzi udělenu žádnou
plnou moc.
(6)
Při
posuzování schopnosti členské schůze se usnášet a při přijímání usnesení se
nepřihlíží k přítomnosti a hlasům členů, kteří nemohou vykonávat hlasovací
právo podle § 660 až 662 ZOK.
Článek
50
Náhradní členská schůze
(1)
Není-li
členská schůze schopna se usnášet, svolá ten, kdo svolal původně svolanou
členskou schůzi, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní
členskou schůzi se stejným programem, a to stejným způsobem jako původně
svolanou členskou schůzi a samostatnou pozvánkou, a to tak aby se konala
nejdéle do tří týdnů ode dne, kdy se měla konat členská schůze původně svolaná.
(2)
Náhradní
členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů.
(3)
Záležitosti,
které nebyly zařazeny do navrhovaného programu řádné členské schůze, lze na
náhradní členské schůzi rozhodnout jen tehdy, jsou-li přítomni a projeví-li s
tím souhlas všichni členové družstva.
Článek 51
Rozhodování per rollam
(1)
Představenstvo může rozhodnout, že se rozhodnutí
členské schůze uskuteční způsobem per rollam.
(2)
V případě rozhodování per rollam zašle představenstvo nebo
osoba oprávněná ke svolání členské schůze všem členům písemný návrh rozhodnutí.
(3)
Návrh rozhodnutí obsahuje
a)
text navrhovaného rozhodnutí a jeho odůvodnění,
b)
lhůtu pro doručení vyjádření člena, která činí 15
dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu členovi bytového
družstva,
c)
podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí a
d)
další údaje, určí-li tak stanovy.
(4)
Nedoručí-li člen ve lhůtě podle odstavce 3 písm. b)
představenstvu písemně souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem
nesouhlasí.
(5)
Vyžaduje-li ZOK, aby rozhodnutí členské schůze bylo
osvědčeno veřejnou listinou, má vyjádření člena při rozhodování per rollam
formu veřejné listiny, ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí, kterého se
vyjádření týká.
(6)
Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů
všech členů družstva.
(7)
Výsledek rozhodování, včetně dne, kdy bylo
rozhodnuto, oznámí představenstvo všem členům do 10 dní ode dne rozhodnutí per
rollam; v oznámení musí být minimálně uvedeno, kromě data, celé znění
každého usnesení a výsledek hlasování ke každému usnesení.
Oddíl 3
Volené orgány a jiné
orgány bytového družstva
Článek
52
Představenstvo
(1)
Představenstvo
je statutárním orgánem družstva. Za bytové družstvo jedná představenstvo
navenek tak, že jedná předseda nebo místopředseda, a to každý samostatně
(2)
Písemné
právní jednání představenstva za družstvo se provádí tak, že k vytištěné nebo nadepsané
obchodní firmě družstva připojí svůj podpis předseda a jeden místopředseda
představenstva, v případě nepřítomnosti předsedy představenstva připojí
svůj podpis k obchodní firmě družstva oba místopředsedové.
(3)
Představenstvu
náleží veškerá působnost, kterou zákon nebo stanovy nesvěřují do působnosti
členské schůze, kontrolní komise nebo orgánů samosprávy, pokud jsou podle
stanov rozhodnutím členské schůze zřízeny.
(4)
Představenstvo
v rámci své působnosti podle odstavce 2 řídí činnost družstva a rozhoduje
o všech záležitostech, které nejsou podle zákona nebo podle těchto stanov
v působnosti jiného orgánu bytového družstva. Přísluší mu obchodní vedení
družstva, plní usnesení členské schůze, není-li v rozporu s právními předpisy,
zajišťuje řádné vedení účetnictví, projednává výsledky hospodaření družstva,
přijímá k tomu příslušná opatření a předkládá je ke schválení členské
schůzi, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se
stanovami také návrh na rozdělení a užití zisku nebo úhradu ztráty. Projednává
návrhy a podněty kontrolní komise za účasti jejího zástupce.
(5)
Představenstvo
plní usnesení členské schůze a odpovídá ji za svou činnost.
(6)
Představenstvo
rozhoduje o výdajích, nepřevyšující částku 50.000,-Kč, jedná
–li se o běžnou záležitost, v případě havárie
není částka limitována. Každý výdaj musí být schválen písemnou formou a musí
obsahovat podpis předsedy a jednoho z místopředsedů nebo
v nepřítomnosti předsedy družstva musí být připojen podpis obou
místopředsedů.
(7)
Představenstvo
je povinno oznámit bez zbytečného odkladu kontrolní komisi všechny skutečnosti,
které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva
nebo jeho členů.
(8)
Představenstvo
má 5 členů a je voleno na funkční období 5 let. Funkce člena
představenstva zanikne po uplynutí funkčního období. Funkční období končí všem
členům představenstva stejně, včetně těch členů představenstva, kteří byli
zvoleni v doplňovací volbě v průběhu funkčního období. Členové mohou
být do představenstva voleni opětovně. Členové představenstva nesmějí být osobami
blízkými ve smyslu § 22 NOZ.
(9)
Členská
schůze volí předsedu představenstva. Představenstvo volí ze svého středu dva
místopředsedy. Zvolením do funkce předsedy členskou schůzí se zvolený předseda stává
členem zvoleného představenstva.
(10) Představenstvo se schází podle
potřeby, zpravidla jednou za 3 měsíce.
(11) Schůze představenstva svolává
předseda, v době jeho nepřítomnosti místopředseda, zpravidla
s pořadem jednání odpovídajícím plánu práce představenstva na příslušné
období.
(12)
Usnesení
představenstva lze rovněž přijmout hlasováním uskutečněným i mimo zasedání
v písemné formě nebo s využitím technických prostředků, pokud
ustavující schůze představenstva schválila pravidla pro takové rozhodování.
Tento způsob rozhodování lze v každém jednotlivém případě použít jedině
v případě, že s ním projeví písemně nebo s využitím technických
prostředků souhlas všichni členové představenstva.
(13)
Představenstvo
rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. Každý člen představenstva má 1 hlas.
(14)
O
průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizuje zápis, který
podepisuje předsedající a zvolený zapisovatel. Zápis se předává všem členům
představenstva a současně se předává kontrolní komisi. Přílohu originálu zápisu
tvoří prezenční listina. V zápisu se také jmenovitě uvedou členové
představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi
hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí
usnesení.
(15)
Činnost
a jednání představenstva organizuje a řídí předseda, který také organizuje a
řídí běžnou činnost bytového družstva. Předsedu v době jeho nepřítomnosti
zastupuje v této činnosti určený místopředseda.
(16)
Funkce
člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, ledaže
z rozhodnutí členské schůze plyne něco jiného.
(17)
V případě
smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného
ukončení jeho funkce v průběhu funkčního období nastupuje na jeho místo
náhradník člena představenstva v pořadí určeném při zvolení těchto
náhradníků. Nejsou-li zvolení náhradníci, může představenstvo v případě, že počet jejich členů
nepoklesl pod polovinu, jmenovat náhradní členy představenstva (kooptovat) do
příští členské schůze. Zvolený náhradník nebo kooptovaný člen představenstva,
který nastoupil na uvolněné místo člena představenstva, má všechna práva a
povinnosti řádně zvoleného člena představenstva. Nelze-li uplatnit postup podle
věty první, zvolí nejbližší členská schůze nového člena představenstva.
(18) Členům představenstva přísluší za jejich
činnost odměna, jejíž výši stanoví členská schůze podle výsledků hospodaření za
předchozí období.
Článek 53
Kontrolní komise
(1)
Kontrolní
komise je kontrolním orgánem bytového družstva. Je oprávněna kontrolovat
veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti jeho členů. Odpovídá pouze
členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní
komise představenstvo a dohlíží na zjednání nápravy.
(2)
Kontrolní
komise má 3 členy. Členy kontrolní komise volí členská schůze.
(3)
Kontrolní
komise volí ze svých členů předsedu.
(4)
Předseda
svolává, organizuje a řídí jednání kontrolní komise. Podklady pro jednání schůze kontrolní komise,
zejména zprávy o provedených prověrkách nebo kontrolách a návrhy na nápravná
opatření připravují a předkládají pověření členové komise předsedovi kontrolní
komise včas před jednáním kontrolní komise.
(5)
Kontrolní
komise rozhoduje většinou hlasů všech svých členů.
(6)
Kontrolní
komise je oprávněna vyžadovat u představenstva jakékoliv informace a doklady o
hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit
kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky
v hospodaření nebo postavení družstva nebo jeho členů.
(7)
K jednotlivým
úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této
věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise.
(8)
Předseda
kontrolní komise nebo jiný její člen pověřený k tomu usnesením kontrolní komise, má právo
účastnit se jednání představenstva.
(9)
Kontrolní
komise určí v případě potřeby svého člena, který zastupuje bytové družstvo
v řízení před soudy a jinými orgány, je-li vedeno řízení proti členovi
představenstva v případě podle ZOK.
(10) Kontrolní komise se schází podle
potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.
(11) Pro kontrolní komisi se obdobně
použijí ustanovení článku 52 odstavce 14, 16 a 17.
ČÁST ŠESTÁ
HOSPODAŘENÍ BYTOVÉHO DRUŽSTVA
PŘI USPOKOJOVÁNÍ BYTOVÝCH POTŘEB SVÝCH ČLENŮ
Článek 54
Základní ustanovení
(1)
Zdroje
krytí nákladů bytového družstva jsou zejména členské vklady, výnosy
z nájemného bytů a nebytových prostor, ostatní výnosy, příspěvky na správu
a přijaté zálohy na služby.
(2)
Bytové
družstvo je povinno sestavit za každý rok účetní závěrku. Spolu s řádnou
účetní závěrkou navrhne představenstvo i způsob rozdělení a užití zisku,
případně způsob úhrady ztrát. Členská schůze se při projednání řádné roční
účetní závěrky usnese na použití zisku. Zisk bude zpravidla použit
k přídělům do fondů, případně k rozdělení mezi členy družstva podle.
Článek
55
Fond rezervy na opravy a údržbu domu
(1)
Fond
rezervy na opravy a údržbu domu je vytvářen dlouhodobě a tvoří se pravidelnými
i mimořádnými příspěvky z nájemného.
(2)
Fond
rezervy na opravy a údržbu domu se používá na financování oprav, údržby,
případně dalších provozních nákladů a na financování investičních nákladů,
zejména rekonstrukcí a modernizací bytového domu, případně na koupi pozemku
souvisejícího s domem, či jiného dlouhodobého majetku sloužícího
k uspokojování bytových potřeb členů.
(3)
Nevyčerpaní
část Fondu rezervy na opravy a údržbu domu se převádí do následujícího roku.
(4)
V případě
nedostatku prostředků ve Fondu rezervy na opravy a údržbu domu rozhodne členská
schůze o způsobu jeho doplnění.
(5)
Podrobnější
způsob tvorby a použití tohoto fondu může být upraveno směrnicí schválenou
členskou schůzí.
Článek 56
Fondy bytového družstva
(1)
Bytové
družstvo vytváří nedělitelný fond, jehož povinnost tvorby vznikla přede dnem 1.ledna 2014 podle obchodního zákoníku.
(2)
Bytové
družstvo může vytvářet i další fondy družstva podle svých potřeb.
(3)
Pravidla
pro tvorbu a čerpání jednotlivých fondů určuje směrnice schválená členskou
schůzí, a to v souladu se ZOK, jinými právními předpisy a s těmito
stanovami.
Článek 57
Nedělitelný fond
(1)
Družstvo
zřizuje při svém vzniku nedělitelný fond ve výši 10 % zapisovaného základního
kapitálu, tj. ve výši 5.500,-Kč. Nedělitelný fond se doplňuje o 10 % ročního čistého
zisku, a to až do doby, kdy výše tohoto fondu dosáhne částky, rovnající se
polovině zapisovaného základního kapitálu.
(2)
Nedělitelný
fond se tvoří ze zisku bytového družstva. Používá se na úhradu ztráty bytového
družstva.
(3)
Nedělitelný
fond nelze za trvání bytového družstva rozdělit mezi členy.
Článek 58
Zisk bytového družstva
Zisk bytového družstva může být použit
pouze k uspokojování bytových potřeb členů-nájemců družstevních bytů a
k dalšímu rozvoji bytového družstva při uspokojování těchto bytových
potřeb.
Článek59
Ztráta bytového družstva
(1)
Ztráta
bytového družstva se hradí podle usnesení členské schůze, a to
z následujících zdrojů
a)
z nerozděleného
zisku minulých let,
b)
z nedělitelného
fondu, případně z jiných zajišťovacích fondů,
c)
uhrazovací
povinností členů,
d)
ze
základního kapitálu formou snížení základního členského vkladu,
e)
kombinací
způsobů uvedených pod písm. a) až d).
Článek 60
Uhrazovací povinnost členů
(1)
Členská
schůze může uložit členům bytového družstva povinnost přispět na úhradu ztráty
družstva (dále jen „uhrazovací povinnost“). Uhrazovací povinnost je stejná pro
všechny členy a její výše činí nejvýše trojnásobek základního členského vkladu,
není-li dále stanoveno jinak. Uhrazovací povinnost lze uložit i opakovaně.
Další uhrazovací povinnost členovi nelze uložit, pokud celková výše uhrazovací
povinnosti člena za dobu trvání jeho členství v družstvu dosáhne
trojnásobku základního členského vkladu.
(2)
Kdo
byl členem družstva pouze po určitou část účetního období, v němž vznikla
ztráta družstva, plní pouze poměrnou část uhrazovací povinnosti za tuto část
účetního období.
Článek 61
Uložení uhrazovací povinnosti
(1)
Uhrazovací
povinnost může členská schůze uložit, jestliže
a)
ztráta
bytového družstva byla zjištěna řádnou nebo mimořádnou účetní závěrkou,
b)
členská
schůze projednala řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku,
c)
k úhradě
ztráty byl použit nerozdělený zisk z minulých let a rezervní fondy a jiné
fondy, jsou-li podle usnesení členské schůze zřízeny a lze je podle pravidel schválených členskou
schůzí použít také k úhradě ztráty
bytového družstva, a
d)
rozhodnutí
členské schůze o uhrazovací povinnosti členů bylo přijato do 1 roku ode dne
skončení účetního období, v němž ztráta hrazená uhrazovací povinností
vznikla.
(2)
Uhrazovací
povinnost může být členům uložena nejvýše v rozsahu skutečné výše ztráty
bytového družstva za dané účetní období.
ČÁST SEDMÁ
ZRUŠENÍ
A ZÁNIK BYTOVÉHO DRUŽSTVA
Článek 62
Zrušení bytového družstva
(1)
Družstvo
se zrušuje právním jednáním, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo
z dalších důvodů stanovených zákonem. O dobrovolném zrušení družstva
rozhoduje členská schůze.
(2)
Po
zrušení družstva se vyžaduje jeho likvidace, ledaže celé jeho jmění nabývá
právní nástupce. Zrušuje-li se družstvo při přeměně, zrušuje se bez likvidace dnem
účinnosti přeměny.
(3)
Podíl
člena na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti
k členskému vkladu. Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí
v penězích. Nelze-li práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se
poměrně. Pokud po uspokojení práv všech členů ohledně podílu na likvidačním
zůstatku zůstanou nerozděleny nějaké prostředky z likvidačního zůstatku,
rozdělí se mezi členy rovným dílem.
(4)
V ostatním
platí právní předpisy vztahující se také na likvidaci bytového družstva.
Článek 63
Zánik bytového družstva
Bytové družstvo zaniká výmazem
z veřejného rejstříku.
ČÁST OSMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 64
(1)
Dnem
nabytí účinnosti těchto stanov pozbývají účinnosti dosavadní stanovy bytového
družstva a ustanovení vnitřních předpisů bytového družstva, která jsou
v rozporu s těmito stanovami.
(2)
Těmito
stanovami se řídí práva a povinnosti bytového družstva a členů bytového
družstva ode dne nabytí účinnosti těchto stanov.
Článek 66
(1)
Přijetím
těchto stanov formou změny dosavadních stanov
se bytové družstvo podřizuje ZOK jako celku podle § 777 odst.5 ZOK. Údaj o
tom zapíše bytové družstvo do obchodního rejstříku.
(2)
Na
základě postupu podle odstavce 1 nabývá změna dosavadních stanov bytového
družstva, provedená přijetím těchto stanov, účinnosti zveřejněním zápisu o podřízení se ZOK jako
celku v obchodním rejstříku, jak stanoví § 777 odst.5 ZOK.
Článek 67
Tyto stanovy
byly schváleny usnesením členské schůze bytového družstva dne……….. jako změny dosavadních stanov a nabývají platnosti a účinnosti
dnem schválení, ledaže stanoví-li ZOK o nabytí účinnosti stanov družstva něco
jiného.
v
[Jitka Oli1]Popř. Členské schůze